Nesni o svém životě, žij svůj sen! II. 5.díl

31. července 2009 v 21:20 | Emma & Ashley |  FF
Po delší době tu je další díl. Snad jste na nás ještě nezapomněli :D

Emma:
Stála jsem před naším domem a čekala na Joa. Pršelo, ale já tam stála jen tak. Byla jsem už docela mokrá, když Joe přišel. ,,Prosímtě co to děláš?"přiběhl ke mě a přitáhl mě pod svůj deštník. ,,Já mám divnej pocit, Joe.."řekla jsem. ,,Jak jako "divnej"?" ,,Znáš to..ráno se probudíš a něco je špatně.. Prostě tušíš že se něco stane.." Zasmál se. ,,To teda neznám. To máš z toho, že jsi těhotná." Chytl mě za ruku a odtáhl mě do auta.
Když jsme zastavili před studiem, kde se natáčí Just Like That, tak jsem ho už ani nepřesvědčovala že se mnou nemusí jít. V poslední době je se mnou pořád. Ne že by mi to vadilo..ale občas mě to už unavuje.


Šli jsme po chodbě směrem ke studiu, když zpoza rohu vyšel Zac. Stiskla jsem Joeovu ruku o něco pevněj. ,,Ahoj Emmo, Joe, "pozdravil nás Zac. ,,Ahoj Zacu.."opověděla jsem mu, ale přitom jsem se koukala do země. Vybavilo se mi naše poslední setkání. To jsem mu dala facku a řekla, že je svině. ,,Víte..já," začal, ,,chtěl bych se vám omluvit. Za to všechno co se stalo. Mrzí mě to. Doufám že mi odpusíte..Hlavně ty Emmo.." Joe něco zamumlal. Věděla jsem, že Zaca nesnáší, ale i tak jsem mu, dá se říct, odpustila. Koukla jsem na Joa a on se jen usmál. Doufala jsem, že ví, že Zac pro mě hodně znamená, ale že to je jen kamarád. Pustila jsem jeho ruku a letmo Zaca objala. ,,Doufám že už mě nikdy nebudeš líbat.." ,,To taky doufám.."usyšela jsem, jak Joe tiše a naštvaně řekl. Během chvíle jsem se potkala s Ashley. Teda když jsem jí poprvé zahlídla, tak se líbala s Nickem. Chtěla jsem kolem nich projít tak, aby si mě nevšimli, ale Ash vidí všude. ,,Jéé Emm," ozvala se najednou, ,,seš nějaká mokrá ne? Cos dělala?" ,,Stála jsem na dešti.." Ash věděla, že se mnou to je někdy těžký, tak to radši dál neřešila.
V naší show vystupoval Zac (což jsem vůbec nevěděla) a Emma Roberts. Ze Zaca vypadlo, že by měl hrát v hororu. Ve stejným hororu, jako jsme dostaly nabídku i já s Ash. Jinak bych dnešní díl označila jako jeden z těch nudnějších... Myslela jsem, že i zbytek dne bude tak...nezajímavej, ale to se změnilo. S Ash jsme přišly do naší šatny a na stole nám ležely dva dopisy.
Vůbec jsem netušila co to je. Přišla jsem ke stolu, otevřela obálku a začla číst.
,,Drahá Emmo, asi jsi zapomněla na naše setkání před několika dny. Asi jsi zapomněla i na to, že jsem ti radila, aby ses rozešla s Joem. Doufám, že si uvědomuješ že já svůj slib dodržím. Od teď budeš mít pocit, že tě někdo sleduje. POŘÁD. Ale neboj, brzo se toho pocitu zbavíš. Jedině, že by si s Joem všechno ukončila a nestála v cestě našeho osudu, tak se ti nic nestane. Přemýšlej o tom. Budoucí paní Jonasová "¨
Dočetla jsem ten dopis, a ikdyž nezněl zrovna výhružně, neměla jsem z toho nejlepší pocit. Otočila jsem se k Ashley. Pořád držela v ruce svůj dopis. Došlo mi, že to bude mírně pozměněná verze toho, co jsem právě dočetla. Ashley se ke mě otočila :,,Proboha to si dělá srandu! Já se kvůli nějaký puberťačve co mi hrozí smrtí s Nickem rozcházet nebudu!" Nic jsem jí neodpověděla. Nebylo mi zrovna nejlíp. Otevřela jsem dveře na chodbu. Uviděla jsem Joa, Nicka a Kevina jak se něčemu strašně smějou. ,,Joe?" ..neslyšel mě.. ,,Ehm Joe?"položila jsem mu ruku na rameno. Otočil se ke mě. ,,Co se děje? Hele tohle prostě musíš slyšet.."začal. Podala jsem mu ten dopis a chtěla jsem mu říct aˇsi to přeečtě, jenže najednou se mi zatmělo před očima a já omdlela.

Ashley:
,,JAK?!"-,,po miliontý-JÁ nevím Ashley!" - na tohle téma jsme s Joem "diskutovali" dobrou půlhodinku potom co jsme dorazili do nemocnice-Nick jen mlčel a koukal do zdi.
Už už jsem se nadechovali vpálit mu do obličeje nějakou další námitku když mě zastavil- ,,Musíš mě pořád obviňovat copak toho nemáš za dnešek dost?" zeptal se "trochu" naštvaně. ,, A vidíš,nemám, kupodivu mi hádky zlepšujou náladu!" křikla jsem ironicky. ,,Zkusme uvažovat racionálně" řekl Joe trochu moc intelektuálsky až jsem se tomu musela pousmát-samozřejmě v duchu pořád jsem na něj totiž byla pěkně naštvaná za to že prakticky kvůli NĚMU moje nejlepší-těhotná(!)- kámoška zkolabovala.
,,No tak Ash-já za to přece vůbec nemůžu!Děláš jako bych snad ty holky navedl!" začal znovu zvyšovat hlas.(Nick pořád jenom tupě zíral před sebe) ,,Měl jsi je především udat!takhle vás vydírali bůhvíjak dlouho!"
,,Udat?! jsou to skoro děti.." pokračoval Joe ,,Ještě mi řekni že je ti jich líto a samým dojetím se rozbrečím,fakt!"
,,Tohle nekončí" ozval se najednou Nick-oba jsme se po něm trochu překvapeně otočili ,,Emma...to..to všechno je teprve začátek...co udělají pak?!" pokračoval
Nad tím jsem se musela zamyslet..měl totiž pravdu. Po chvíli mlčení se ozval hlas z nečekané strany-od Emmy. ,,Jste nějak po tichu" řekla a k našemu překvapení se usmála. Všichni tři jsme se k ní vrhli a začali ji zasypávat klasickými otázkami typu : ,,Jak ti je?!" a podobně. Takhle jsme strávili zhruba deset minut-pak se Joe nejspíš neudržel a vrhl se na Emm ,patrně se mu po zhruba dvou hodinách začalo stýskat- ,,No..asi si máte hodně co...ehm...povídat" vykoktali jsme s Nickem společnými silami a opustili pokoj.
,,Seš v pohodě?" zeptala jsem se ho před nemocnicí a vzala ho za ruku-pořád byl dost bledej a nemluvil. ,,Ash..já mám strach" řekl konečně
,,Aha...no..to neva.....totiž..i kluci maj strach..a-"
,,Ne.Já se bojím o tebe" řekl..a mě se bůhvíproč trochu ulevilo a zároveň mě zaplavila vlna lásky k němu.
,,Ale...to nemusíš,znáš mě, víš že se o sebe dokážu postarat" odpověděla jsem.
,,Ashley,tohle je vážnější než si myslíš-ty to bereš tak že jsou to jen poblázněný puberťačky-ale..co když ne..." řekl
,,Mám přece ochranku" namítnu
,,Jo..ale....právě jsme se přesvědčily že ty holky se dostanou i přes ní.." a měl pravdu-nechtěla jsem na sebe přenášet jeho obavy a tak jsem řekla: ,,Nicku..my to zvládnem..spolu-kromě toho mám u sebe vždycky slznej sprej" řekla jsem se smíchem a i on se konečně pousmál...uvnitř jsem ale nebyla klidná tak jak se mi to podařilo úspěšně hrát navenek...musela jsem mu pořád dávat v duchu za pravdu-když jsme procházeli setmělými ulicemi,nasedali do auta,líbali se před vchodem i když jsem v noci usínala-a když se mi to konečně skoro podařilo uslyšela jsem domovní zvonek-to mi na odvaze moc nedodalo-a přestože nejsem právě bojácná dnes jsem se bůhvíproč neodvážila podívat se kdo je za dveřmi..no právě..... KDO.A tak jsem vzala do ruky mobil a zmáčkla jedničku-,,Nicku prosímtě přijeď já....mám strach....."
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Plceeek Plceeek | 31. července 2009 v 21:31 | Reagovat

Wow, tak tohle je velice zajímavý a je to úplně... boží! Jsem zvědavá, jak to dopadne =) Jen tak dál,... a teď pište častěji xD

2 Nikkuša Nikkuša | Web | 31. července 2009 v 23:17 | Reagovat

jooo konečněěě pokráááčkoooo!plss dalšíííí

3 Wejísek _SBé:-*_twoje_ Wejísek _SBé:-*_twoje_ | Web | 1. srpna 2009 v 1:51 | Reagovat

wow..to je tak napínavýý!!!!i včera u nás někdo zvonil a na chodbě byla tma...vůbec nevím kdo to byl!!Ale jen představa,že by to byl nějakéj uchylák nebo tak mi nahání strach!!!ty pakošky co holkám vyhrožují...!!!štvou mě...pokráčkooo

4 Miss.Jonas.LucinQa ♥ (SB) Miss.Jonas.LucinQa ♥ (SB) | Web | 4. srpna 2009 v 18:48 | Reagovat

Waw, to je bomba. KOtelně bře zamotaný xD Emm...Já se vrátila v pořádku xDD Jsem v pho, ale pšššt xDD Jinask honem pokráčko!! Nexttt!! :)

5 Lucik Lucik | E-mail | 4. srpna 2009 v 18:58 | Reagovat

napínavý příští díl si určitě musim přečíst podle toho cos mi napsala xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama